Slečno Šárko, dnes je to přesně dva měsíce, od Vašeho posledního článku . Pokud žijete, myslíte si, že ještě něco napíšete .

Tak v paneláku bydlím od narození a ten úklid na patře, jednou za čtyři týdny, jsem dřív nesnášel a vždy ho odbyl s tím, že co je mokré, to je čisté. Dnes pustím do uší " empé trojku " a pár skladeb šudlám mopem to prastaré lino a schody a je to takový chvilkový relax.

Sirény houkají po celé ČR po dobu jedné minuty pouze PRVNÍ středu v měsíci.

Možná už mi z toho tak hrabe, že mám pocit, že je to každou středu

To třinácté patro pořádně "doceníte", až se vám pokazí výtah a vy potáhnete po schodech třicetikilový nákup.

Jinak  za optimisticky laděný text.

Výtah nevýtah, schody pro mě nejsou nepřítelem. Pravidelně je běhám a nějaké to kilo už jsem nahoru taky vytáhla Hezký den

Paneláková subkultura.

Siréna a představa toho úleku ve sprše...zabodovala

Třeba by pomohla vaše fotka nalepená na dveře. S patřičně zarputilým výrazem...

Nebo menší rohožka.

Pobavilo..moc

Sice jen sedmé patro, ale Vaše vyprávění mě pobavilo. A že by...Liberec?

Kdepak, Liberec ne ..ale nemyslím, že by to byl takový rozdíl