Už??
Když jsem s končícím jarem tasila doma šokující novinu, že budu psát o golfu, donutila právě zveřejněná informace členy rodiny zvednout oči od nedělního oběda. Když jsem navrch dodala, že na to, abych mohla o golfu psát, ho budu muset i hrát, byly dokonce odloženy příbory a ustalo žvýkání. To mě nakoplo, protože největší triumfy se rodí právě tam, kde vám nikdo nevěří.
Nejdřív to šlo ztuha. Po letech v lyžařském světě mi prostředí golfových hřišť přišlo až příliš barevné, placaté a otevřené. Intimitu hlubokých sněhových závějí nahradilla přehledná rovina a útlé, pěstěné stromky, za které jsem se marně snažila schovat svoji stydlivost a nulové herní sebevědomí. Brzy jsem zjistila, že to vzhledem k rychlé návratnosti míčku odraženého od kmene stejně není šťastné řešení. Bojovala jsem i se skutečností, že místo dvou hůlek mám v rukách náhle jen jednu, v případě transportu po hřišti naopak daleko víc, než jsem schopná uhlídat. Než jsem svůj arsenál zkrotila, vypadala jsem jako chodící ježek v kleci a kolikrát musela čelit nechápavým pohledům, když jsem se se zaduněním nevešla do dveří. O cirkusu, který moje maličkost dokázala rozpoutat pokaždé, co se holí dotkla míčku, ani nemluvím. Ale jak týdny plynuly, ztratila vražedná neohrabanost svoje ostré kontury a tak nějak rovnoměrně se rozložila, takže už si nepřipadám jako odjištěný granát.
Došlo u mě k několika překvapivým zvratům. Přijala jsem například fakt, že svět nemusí být jenom sněhově bílý, abyste lépe odhalili jeho pestrost a že zelená opravdu uklidňuje. Taky jsem se přesvědčila, že placatost je relativní pojem, neboť i při golfu je možné narazit na nepřekonatelný kopec, že ostatní hráči vás nesledují jen proto, aby se vám vzápětí vysmáli a že případný potlesk v sobě nemusí nést stopy ironie. Došlo mi, že chodit na golf neznamená opakovaně skládat bobříka etikety a že i na trávě se dá zažít pěkná prča, zvlášť, když máte trenéra s podobně zvráceným smyslem pro humor. A co mě překvapilo nejvíc, ne každý límeček vám vykouzlí postavu plavce a ne každý kšilt z vás udělá vejce v čepici. Zároveň ale přiznávám, že zdánlivě prostý dress code pro mě byl tak tvrdým oříškem, že strčil do kapsy i nekonečnou marnost při hraní z písku či paralyzující bezradnost, která zaplaví duši po utopení míčku. Prý už se dneska na precizní golfový look nehraje. Jenže když se na veřejném koupališti učíte plavat, taky u toho můžete být nahatí, ale podstatně líp se nejspíš budete cítit v plavkách. A tak i přes opakované ujištění, že můžu hrát prakticky v čemkoliv, jsem se relativně jistě začala cítit až v momentě, kdy jsem v zrcadle viděla podobný obrázek, jaký mi nabídl google po zadání pojmu “golfistka“. Uniformu jsem montovala podobně jako skříň z IKEI. Nejdřív důkladné prostudování návodu a obstarání chybějících součástek. Pak kompletování stylem pokus - omyl, konstatování, že v balení byly i přebytečné šroubky a smíření se s tím, že výsledek a předloha se nikdy nebudou úplně shodovat. Přetrvávající nejistotu vyřešilo jedno selfíčko, jeho následné porovnání s webovým prohlížečem a definitivní zakrytí zrcadla. I přes rozčarování nad nespravedlností, že i tohle oblečení vypadá nesrovnatelně líp na žirafách než trpaslících musím říct, že má golfová garderoba něco do sebe. Neodpírá pohodlí a přitom si mě v ní lidi, na rozdíl od plandavých freestylových hadrů, nepletou s klukem. Akorát se budu muset naučit, že přítomnost rukavice neznamená, že jsem zpátky v boulích a neopravňuje mě k neestetickému utírání nudlí navyklému z hor.
Od prvního ostýchavého odpalu uběhlo deset týdnů a kdybych tvrdila, že mě nepoznamenaly, tak kecám. Místo dekorativních svíček nadzvedávám při luxování míčky, na internetu lustruju nabídky zlevněných límečků, zmatený partner vyfasoval k narozeninám hole. Dokonce jsem jeden večer strávila u přenosu golfového turnaje a ani jednou hlasitě nezvolala: „Proč tohle všechno?“ Co se herních kvalit týče, pořád úspěšně vzdoruju, jinak mám ale podezření, že už na mě ta vážná, zelená choroba taky leze. Na golfové cestě se pomalu blížím do finiše, ale kdo ví, jestli se za cílovou páskou nerozeběhnu dál? To abych si koupila pořádný boty.. A příště konečně hurá na velké hřiště. Můžete se bát o mě i o sebe. A nebo mi prostě věřit, to už je na vás.
Šárka Razýmová
Život na gumě
Taky máte za sebou dětství plné rodinných cyklovýletů strávených v závěsu na gumicuku za vašimi rodiči? Kdybych tenkrát tušila, co je to karma, možná bych svému funícímu otci do kopce tak nepřibržďovala.
Šárka Razýmová
Moc máma
Nedávno mi šéfová vyčetla, že jsem “moc máma“. Ten obrat mě zaskočil. Ale protože jsem pracovnice svědomitá a sebereflexe mi není cizí, postavila jsem se tomu čelem a hluboce se nad sebou zamyslela.
Šárka Razýmová
Doba ohluchlá
Taky vám život přijde čím dál tím hlasitější? Umlčujeme pochybnosti o sobě samých, planeta volá o pomoc, ozývají se stárnoucí klouby a celé davy si na telefonu zamilovaly funkci hlasitého odposlechu. Z toho aby jeden ohluchl.
Šárka Razýmová
Ňaderná zbraň
Jsou lékařské obory, kde jsou si pacient a lékař prakticky rovni. Třeba psychiatrie, kde oba ví, že mají pravdu. Mnohem víc je ale těch, v nichž se pacient chytá do poněkud nekomfortních diskriminačních pastí.
Šárka Razýmová
Báječní hostitelé a ti druzí
Jsou tu Vánoce. Za okny se rozsvěcují stromečky, ve školkách a školách se sborově chystají do Betléma, ulice září tisíci světýlek a z obrazovek útočí Popelka na dvanáct způsobů.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Spousta obětí střelby mohla být zachráněna, řekla matka Rakušanovi
Na jednání výboru pro bezpečnost Sněmovny kvůli snaze opozičního ANO zřídit vyšetřovací komisi k...
Podvody přesáhly pět milionů, žalobce viní pojišťováka i jeho otce lékaře
Z pojistných podvodů s celkovou škodou přesahující pět milionů korun obžaloval krajský státní...
Pomstím Palestinu, psal ve Francii podezřelý z únosu a znásilnění Židovky
Policie ve Francii zadržela dvaatřicetiletého muže z pařížského předměstí Gennevilliers, který čelí...
Svědci mluvili až příliš, soud s Weinsteinem se zopakuje. Z vězení však nevyjde
Newyorský odvolací soud ve čtvrtek zrušil odsouzení někdejšího hollywoodského producenta Harveyho...
Denní recepční - poloviční úvazek
Clarion Hotel Prague Old Town****
Praha
- Počet článků 126
- Celková karma 16,02
- Průměrná čtenost 3523x