No tak, lidičky, nebuďme prasata

5. 02. 2015 10:13:47
Znám ženský, co nechodí na veřejné záchody, protože když čůrají, tak to zvoní na celé kolo a to je podobně odsouzeníhodné, jako ulevit si přímo na chodníku. Občas se dětinsky bavím sledováním mistrů etikety komicky si muchlajících obličej ve snaze o diskrétní zakrytí právě používaného párátka. Často žasnu i nad těmi, jež jsou posláni do zadele a ještě za to poděkují a zamávají na rozloučenou. Někdo to zkrátka se slušností přehání, ale pořád je to lepší, než individua se syrovými znaky Homo neanderthalensis, které odolaly i tisícům let promyšlené evoluce.

Rázuju si to takhle známou trasou mezi nákupákem na Černém Mostě a metrem, když v tom mě předběhne týpek v bomberu, pletené hučce a režimu stand by a naprosto nečekaně mi flusne přímo pod nohy. Vyjeknu, nadskočím, plivanci se vyhnu a vynadám si za přehnanou reakci, všichni si někdy potřebujeme ulevit a všichni taky víme, že v tlačenicích přelidněného hlavního města se to vůbec nedělá snadno. Jenže týpek najednou zkušeně pootočí hlavu vpravo, sotva postřehnutelným pohybem levé ruky ucpávajícím jednu z nosních dírek nabije a zcela bez varování smrkne přímo za sebe. Tentokrát se vyhýbám zpomaleným zalomením v zádech jako v Matrixu. Jsem překvapená a nezmůžu se ani na šokované: „Cóóó?“ Pak se přistihnu, že plivníkovi vlastně závidím.

Na gymplu jsme byli s naším přehnaně ambiciózním třídním-tělocvikářem na cyklisťáku a když zjistil, že jsem jediná, kdo mu při šílené jízdě Jizerkami stačí, vyzval mě k riskantnímu závodu po nekonečné panelové cestě. Pedál na pedál, v srdci konkurenční boj, stehenní svaly napumpované k prasknutí. Helmy se nám při projíždění lesního úseku v odpoledním slunci mihotavě blýskaly, zlověstně se nám blýskalo i v očích a já se dostala do vedení. Opojný pocit z právě nabité pozice lídra jsem se rozhodla ještě podpořit pohrdavým projevem absolutní pohody a co může být k tomuto účelu lepšího než profesionálně provedené odsmrknutí do pangejtu? Nepovedlo se mi to ani náznakem a celý můj pohrdavý projev vlétnul třídnímu přímo mezi oči, čímž jsem ho ohrozila nejen na důstojnosti, ale díky přechodné slepotě i na životě. Od té doby riskuju salto přes řidítka a usmrkávám pouze do kapesníčku.

Proto je pro mě čin týpka v bomberu naprosto nepochopitelný a svým způsobem hrdinský. O poznání menší počet bodů by si ode mě jakožto nedobrovolného diváka vysloužil chlapík, v jehož společnosti jsem později Prahu autobusem opouštěla. Dokud byl vzhůru, vyvíjel snahu transportovat si při kašli ruku před ústa alespoň v každém třetím případě. Jenže po pár minutách rozhopsané jízdy po vzrušující “er desítce“ usnul, což mělo fatální následky i na jeho další tělesné funkce. Hlasité chrápání ten ochotník tu a tam proložil efektním dávivým chrchlem, u čehož se umaštěným čelem vždycky párkrát odrazil od opoceného okna vedle sebe. Studené sklo na dutinách zřejmě vykonalo své a probudilo rýmu, nikoliv však jejího majitele. K bublavému kašli a chrochtavému chrápání se tak přidalo ještě zvukově působivé popotahování. A chlapík s rukama pokojně složenýma v klíně roztomile dadal a ke svému tělu se nehlásil. Chtěla jsem ho ze své starostlivé podstaty proplesknout a věnovat mu jeden ze svých drahocenných kapesníků, ale nakonec mi došlo, že to nemá cenu. Naposledy jsem to udělala zrovna nedávno v jednom rakouském tiskovém centru, které bylo tak velké, že jsme si s ostatními kolegy novináři mohli vzájemně ťukat do klávesnic. Soused, šroubující mě svým neustálým popotahováním jak vývrtku, si kapesník sice s díky vzal a dokonce ho i použil, ale pak mi ten dárek stejně zase vrátil, když ho nechal ležet zmuchlaný na stole a já si ho spletla s myší. Holt házet perly sviním je zkrátka kolikrát smysluplnější.

Repertoár mých zážitků je velice pestrý, ale protože je dost možné, že u čtení tohoto blogu zrovna něco baštíte (i když teď už asi ne), nebudu už to natahovat a raději rovnou sdělím, co mám na srdci.

Vy všichni, a muži promiňte, ale týká se to především vás, tedy vy všichni, kteří ve společnosti pocítíte nutkavou potřebu ze sebe něco vypustit, někde se podrbat či povrtat, případně se v odrazu výloh pokochat některou z mimořádných částí vašich těl, čiňte tak, prosím vás, až po překontrolování vlastní expozice vůči ostatním. Já na oplátku slibuju, že už taky nikdy nikoho neposmrkám. Žijeme v moderní době, máme se rádi, jsme cool a friendly, žádný konzervy, ale až tak intimně se znát zase nemusíme. A možná, že tak zamezíme i té plošné chřipkové epidemii.

Rozumíme si?

Autor: Šárka Razýmová | čtvrtek 5.2.2015 10:13 | karma článku: 38.75 | přečteno: 9042x

Další články blogera

Šárka Razýmová

Život na gumě

Taky máte za sebou dětství plné rodinných cyklovýletů strávených v závěsu na gumicuku za vašimi rodiči? Kdybych tenkrát tušila, co je to karma, možná bych svému funícímu otci do kopce tak nepřibržďovala.

7.2.2024 v 11:40 | Karma článku: 16.01 | Přečteno: 457 | Diskuse

Šárka Razýmová

Moc máma

Nedávno mi šéfová vyčetla, že jsem “moc máma“. Ten obrat mě zaskočil. Ale protože jsem pracovnice svědomitá a sebereflexe mi není cizí, postavila jsem se tomu čelem a hluboce se nad sebou zamyslela.

19.12.2023 v 10:32 | Karma článku: 37.16 | Přečteno: 5523 | Diskuse

Šárka Razýmová

Doba ohluchlá

Taky vám život přijde čím dál tím hlasitější? Umlčujeme pochybnosti o sobě samých, planeta volá o pomoc, ozývají se stárnoucí klouby a celé davy si na telefonu zamilovaly funkci hlasitého odposlechu. Z toho aby jeden ohluchl.

20.9.2023 v 11:26 | Karma článku: 30.54 | Přečteno: 3203 | Diskuse

Šárka Razýmová

Ňaderná zbraň

Jsou lékařské obory, kde jsou si pacient a lékař prakticky rovni. Třeba psychiatrie, kde oba ví, že mají pravdu. Mnohem víc je ale těch, v nichž se pacient chytá do poněkud nekomfortních diskriminačních pastí.

21.3.2023 v 12:41 | Karma článku: 40.11 | Přečteno: 10777 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 26.01 | Přečteno: 458 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 298 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 519 | Diskuse
Počet článků 126 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3523

Srdcem horalka, tělem lyžařka, duší jogínka. Po životní etapě akrobatických karambolů mezi boulemi zakončené slušivým oceněním Kamikadze roku nyní usiluji o titul Matka století.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...