Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zachraňte Willyho!

31. 07. 2015 11:55:15
V uplynulém půlroce jsem docela sešla. Mám mastné vlasy, nic nedělám, přibrala jsem. Taky zaznamenávám prudký pokles IQ a nárůst depresí. Budu ta nejmizernější matka na světě.

Během únorové pracovní mise ve Švédsku jsem dostala mrtvici. Pravé oko vidělo rozmazaně, levé ucho šumělo, večer mě všudypřítomné barevné mžitky sestřelily na dno sprchového koutu. Noční lačná konzumace dvou pomerančů a půlky štangle křemešníku mi napověděla, že se nejedná o mrtvici, nýbrž těhotenství.

Skutečnost, že se na mateřství tak nějak nehodím, naznačil už výraz lékárnice o pár hodin později, kdy jsem se svou vizáží pubertální patnáctky rozrazila dveře skandinávské apatyky. Zcela nediskrétně jsem na pult hodila zvýhodněné balení testů, vytáhla růžovou peněženku se slonem a až při pohledu do skelných očí prodavačky zrudla. I ve svých devětadvaceti jsem se zastyděla, jak kdyby mě zbouchnul spolužák na školní besídce. Za čtyři dny mi moji těhotenskou domněnku potvrdila i paní doktorka. Místo obligátních otázek na kyselinu listovou jsem ji znepokojila praktickým dotazem na povolené množství alkoholu. Následoval výpočet přibližného dne početí. „Jé, to Aleš nebyl doma,“ vyprskla jsem smíchy, načež se lékařka i sestra napřímily a uštědřily mi velice káravý pohled. Pak se ukázalo, že se doma otočil, bohužel to bylo v době, kdy jsme oba zobali antibiotika jak sýkorky slunečnici, takže dítko má položené základy pro slibnou dráhu feťáka.

Uběhly čtyři týdny a já vyfasovala těhotenskou legimitaci. Oduševněle se tvářící velryba na obálce ve mně vyvolávala záchvaty smíchu i pláče najednou, tak jsem ji radši zakryla prvním rozmazaným flekem z ultrazvuku. Cestou domů jsem průkazku ztratila, to bylo poprvé, od té doby tak činím pravidelně. Ani ten papírek počurat neumim. Když mě s ním sestra poprvé vyslala na záchod se zmínkou o krátkém setrvání ve středním proudu, myslela jsem, že se bavíme o hudebních trendech. Barevná okýnka se nezměnila ani poté, co se papírek zmáčený od kraje ke kraji skoro rozpustil. Rozhodnutí odolat pokusu otestovat jeho způsobilost pod proudem z kohoutku se nakonec ukázalo jako správné.

Ještě v pátém měsící jsem si odmítala připustit, že tímhle pro mě všechno končí. A tak jsem trhala rekordy při horských túrách (a následně se kácela k nohám toho, co mi to udělal), vyrážela ostrým klusem do lesů (abych se vzápětí poníženě vracela s pocitem, že jsem spolkla rozlítaný squashový míček) a natahovala stále pevnější podprsenky (ve snaze zamaskovat dramaticky bující poprsí). Všechno marný. V šestém měsíci jsem se vzbudila a zjistila, že mi přes noc vyrašil půlmetrový pupek. Tatam bylo běhání, šatník vysvalené atletky, vlastnosti železné ženy. A taky rozum. Návštěvy zpravodajských portálů vystřídalo sjíždění mamawebů, pročítání zaručených receptů proti zácpě a nakupování olejů na strie. Do sedmého měsíce jsem se doslova překulila, hyperaktivitu štíhlé sexytěhulky nahradila bezmoc kytovce v zajetí. Šetřím síly, klouby a nejvíc prachy, partner mi říká Matka spořivá.

Trapič ve mně však stejně dává jasně najevo, že ani měsíce vyhlížená zodpovědnost ze mě jeho milovanou matinku neudělá. Při prvním pokusu o 3D ultrazvuk na mě neomylně vystrčil zadek a ještě u toho pohrozil pěstí. Neschopnost vztyčit prostředníček nahradil při další návštěvě opakovaným předvedením důkazu, že opravdu není žádná slečinka (což ocenil zejména jeho pyšný otec dojatě brblající něco o vejcích) a na poslední kontrole mi synáček zadělal na pořádné předporodní trauma. To když konečně ukázal svou tvář. V momentě, kdy z obrazovky zasvítil děsivý škleb Jokera z Batmana a lekly se i ostřílené zdravotnice, padlo rozhodnutí, že k postýlce budu chodit jedině s paralyzérem. Jasně, hlavně, když to bude zdravý. Ale má se narodit na Halloweena a už to samo o sobě je podle mě dost blbej vtip.

Tak nám držte palce!

Autor: Šárka Sudová | pátek 31.7.2015 11:55 | karma článku: 31.58 | přečteno: 2451x

Další články blogera

Šárka Sudová

Běžecká čítanka

Běhání je podobná věda jako čtení. Klást rychle jednu nohu před druhou či přelouskat jednotlivá písmena zvládne sice skoro každý, ale dát tomu všemu řád a formu, srozumitelnost a emoce, to už dá zabrat.

27.3.2017 v 10:08 | Karma článku: 12.93 | Přečteno: 389 | Diskuse

Šárka Sudová

Můj mistr světa

Klofla jsem pana Božského. Má geniální, matematický mozek, sexy svaly, stejně zvrácený smysl pro humor jako já a vlastní sny. A hromadu lyží!

9.3.2017 v 9:59 | Karma článku: 30.86 | Přečteno: 3127 | Diskuse

Šárka Sudová

Fotbalu zdar? Nazdar!

Fotbal v mém nitru od nepaměti živí plamenné dilema, které ještě sílí se sílící propagandou některého z tradičních čutálistických svátků. Milovat nebo nenávidět? Tak nějak tuším, že ani letošní Euro mi to nevyřeší.

7.6.2016 v 10:22 | Karma článku: 19.27 | Přečteno: 1472 | Diskuse

Šárka Sudová

Vynález zkázy

Mateřství mě neomylně katapultovalo mezi zástupce zcela specifického živočišného druhu. Vyznačujeme se hybernujícím mozkem, deseti rukama a několika koly. A řeknu vám, naučit se s těmihle proporcemi žít, není žádná sranda.

19.4.2016 v 9:40 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 1027 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Dana Adámková

Roztržitá

Každý, to občas zažije, prostě den blbec. To hned po ránu se na vás i káva šklebí. Leknete se vlastního odrazu v zrcadle, i když se na sebe hezky usmíváte.

24.6.2017 v 12:11 | Karma článku: 10.49 | Přečteno: 202 | Diskuse

Jan Andrle

Milujeme Česko!

Milujeme Česko. Opravdu?! No nevím, jak velikou láskou k mé vlasti zahraniční řetězec plane, ale pochybnosti mám.

24.6.2017 v 1:35 | Karma článku: 17.76 | Přečteno: 416 | Diskuse

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já: Děti jsou jak prdy – máš rád jen ty svoje

Tak tohle moudro jsem zaslechla docela nedávno a donutilo mě přemýšlet. Přemýšlet i o tom jak ve vlastních, byť nevychovaných dětech, uctíváme kult dítěte a považujeme naše nevychované potomky za dokonalost samu sebe...

23.6.2017 v 20:20 | Karma článku: 23.26 | Přečteno: 781 | Diskuse

Karel Trčálek

Zemanova svině

Nominativ, svině, svině. Genitiv, svině, sviň / sviní. Dativ, svini, sviním. Akuzativ, svini, svině. Vokativ, svině, svině. Lokál, svini, sviních. Instrumentál, sviní, sviněmi ...

23.6.2017 v 18:32 | Karma článku: 23.66 | Přečteno: 1414 | Diskuse

Milan Radek

Uctivý služebníček Macron poslušně hlásí že už těm neposlušným državám vynadal

Mutti mu přece jasně řekla že má těm vidlákům odvedle vynadat, aby už začali poslouchat, a on bez odmluv splnil rozkaz. Mutti přece nebude na vlastní ústa říkat to co může říkat on za ní. Marine Le Pen měla pravdu že ve Francii

23.6.2017 v 18:10 | Karma článku: 42.46 | Přečteno: 2307 | Diskuse
Počet článků 109 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3706

Srdcem horalka, tělem lyžařka, duší jogínka. Po životní etapě akrobatických karambolů mezi boulemi zakončené slušivým oceněním Kamikadze roku nyní usiluji o titul Matka století.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.