Jsem zákaznice megera?

10. 07. 2014 10:44:39
Uznávám, spojení submisivity a dominance může být někdy zatraceně sexy. Jenže ne, když se tyhle dvě vlastnosti srazí na špatném místě. Aneb jak jsem skoro dostala nařezáno při nákupu kraťasů.

Začátkem června jsem po dlouhé době navštívíla obchod se značkovými oděvy u nás v Jablonci, který si svou pozici na rohu žluté vily drží už od dob, kdy lidi netrávili svůj volný čas v nákupních centrech. Coby gymnazistka jsem byla mezi regály pečená, vařená. Dokonce by se s přihlédnutím k obvyklému stavu finančního konta průměrné puberťačky dalo říct, že jsem patřila ke stálým zákaznicím, navíc mi návštěvy krátily nekonečné čekání na autobus k nám na vesnici.

Od těch dob se tam nic moc nezměnilo, jen dispozice prodejny a možná trochu čísla na cenovkách. Dokonce i paní prodavačka zůstala stejná, i když asi výrazně povýšila. S potěšením a zároveň lehkým znepokojením, že mě můj pubertální vkus tak úplně neopustil, jsem i deset let od posledního nákupu shledala jeden svršek vhodným k provětrání peněženky. Jednalo se o kostkované sportovní kraťasy, přímo volající po nošení během červnových tropických veder. I přizvala jsem si k návštěvě kabinky nejmenší velikost, která vypadá nejlíp na ramínku a pak tu o něco větší, která vypadá nejlíp na mně. Výrobce se ukázal jako skvělý diplomat, větší kraťasy mi byly skutečně větší. Spokojeně jsem u pokladny tasila kartu a zazubila se na prodavačku, na kterou jsem se zubila už před maturitou. Tenkrát mi to občas oplatila, teď mě zmrazila výrazem rychlokvašky. Neměla svůj den.

Následující ráno přesně podle plánu olízla tropická vlna i sever Čech, a tak jsem radostně vytáhla svoje zbrusu nový gatě a nedočkavě je navlíkla. Dírku od stahovací šňůrky v pase, vytrženou ze švu, jsem o třicet vteřin později už tak radostně nepozorovala. Defekt navíc při manipulaci hrozil okamžitým nárůstem, takže vyřadil šňůrku z provozu. Ne, že by taková vada funkci kalhot nějak omezovala. Maximálně, když se trochu vytáhnou, nebo já smrsknu, je někde v poklusu ztratím. Koukla jsem, jestli si s tím mé šicí dovedností poradí, zjistila jsem, že ne a uchýlila se k opětovné návštěvě krámku na rohu. Rychlokvaška mě přivítala stejným výrazem, s jakým se se mnou včera loučila a když ze mě opatrně vyšlo slovo “reklamace“, výraz rozhodně nezesládl. Vyškubla mi kraťasy z ruky, rozprostřela po pultu, nasadila brýle a zavolala posilu. „To je vada způsobená nošením,“ triumfovala dvojice přede mnou s rukama odmítavě založenýma na prsou. Snažila jsem se vysvětlit, že k nákupu došlo teprve včera a od té doby čekaly trencle na svoji chvíli složené ve skříni. „Tak ste si to ráno blbě voblíkla a roztrhla,“ byla jsem odměněna za svoji snahu vyřídit všechno slušně a navrch přišel nášup. „Byste si snad všimla už tady v kabince, že to je roztržený néé?“ To byl dobrý argument. Jenže já byla v kabince v euforii, že mi sedí i ty, co vypadají na ramínku nejlíp a zavazovat tkaničku v pase mě ani nenapadlo. A tak jsem si trvala na svém. Na oplátku jsem se dozvěděla, že patřím k jisté reklamační mafii, jejíž členové si vlastní blbostí rozsápou fungl nové hadry a ještě mají tu drzost jít pak zboží reklamovat. Když jsem se ani poté neměla k odchodu, natlačila prodavačka kalhoty agresivně do igelitky, nechala mě podepsat formulář, vysvětlila, že vady, které si zákazník způsobil sám, se musí detailně vyšetřit a připomněla, že reklamační lhůta je třicet dní. Šeptem povinně dodala, že to obvykle bývá rychlejší. Nebylo. Lhůtu vyčerpali do poslední hodiny a to, jestli výrobci trvala výměna jedněch trenek opravdu celý měsíc, nebo trencle čtrnáct dní demonstartivně ležely na prodejně, než jsem byla povolána k jejich vyzvednutí, už se nedozvím.

Zabalená v nepromokavé bundě, s deštníkem nad hlavou a myšlenkou na právě skončená tropická vedra, jsem se po čase opět zjevila na prahu krámku na rohu. Vyzbrojená reklamačním formulářem a vyzývací smskou jsem svojí “staré známé“ za pultem na její žádost převyprávěla celou kraťasovou anabázi. S předstíraným “nemůžu si vzpomenout“ si Rychlokvaška všechno vyslechla, s úderem posledního slova se mechanicky sklonila pod pult a hodila přede mě nové kalhoty. Nezapomněla u toho zdůraznit, že tím, že mi dávají úplně nový výrobek, mi naprosto nezaslouženě vycházejí vstříc. Podle mě to znamená jen to, že výrobce uznal, že pouhou myšlenkou či pohledem se oblečení opravdu netrhá. Pak jsem si všimla, že kraťasy přišly sice nové, ale taky o číslo větší, než odešly, což se potvrdilo porovnáním s reklamačním formulářem. Rychlokvaška a její posila na sebe nervózně mrkly a začaly mě přesvědčovat, že mi větší velikost bude sedět líp. Nemůžu se zbavit pocitu, že o téhle minele věděly a doufaly, že si nevšimnu.

Přezkoušení v kabince potvrdilo, že jsou mi gatě velké a kdyby ze mě samovolně nesjely, mohla se o tom přesvědčit i prodavačka, která se slovy “je vám to že jo?“ stepovala před závěsem. „No je,“ pípla jsem z druhé strany já. „Ale velký.“ A tak jsme se znovu sešly u pokladny a teprve poté, co jsem ženu za pultem znovu ujistila, že si tyhle kalhoty nevezmu, začala otráveně datlovat do počítače. „Snad to pošlou, no,“ pokrčila rameny a pak už nic. „A pošlou to, myslíte, ještě v létě? Abych ty kraťasy ještě letos využila?“ položila jsem logický dotaz já. A pak už jsem jenom s otevřenou pusou poslouchala něco na způsob nevděčného spratka, který si rozflákal hračku, jiní mu dali novou a on jim ji omlátil o hlavu. Na dotaz, jestli se paní Rychlokvaška takhle chová ke všem zákazníkům, mi odpověděla, že k těm slušným samozřejmě ne. Tak vám nevím. Opravdu je tak neslušné chtít za svoje peníze zboží bez závad a očekávat u prodejců jednání na úrovni civilizovaného člověka? Vada na oblečení je jedna věc, to se stává a člověk si ji opravdu může nedopatřením způsobit sám, i když můj případ to tentokrát nebyl. Ale vážně si v obchodech musíme připadat jako v ringu?

Tímhle blogem nic nezměním a Rychlokvaška s posilou se za nos nechytnou. Upustila jsem ale trochu naštvané páry. Škoda jen, že pouze skrze klávesnici. V reálu jsem se zmohla akorát tak na ukřivděnou apatii a snahu pochopit, co tu paní tíží. Až si půjdu pro ty zpropadené kraťasy potřetí, zkusím se jí zeptat. Jestli ovšem budu ještě vyzvána, abych si je vyzvedla.

Autor: Šárka Razýmová | čtvrtek 10.7.2014 10:44 | karma článku: 32.60 | přečteno: 3083x

Další články blogera

Šárka Razýmová

Život na gumě

Taky máte za sebou dětství plné rodinných cyklovýletů strávených v závěsu na gumicuku za vašimi rodiči? Kdybych tenkrát tušila, co je to karma, možná bych svému funícímu otci do kopce tak nepřibržďovala.

7.2.2024 v 11:40 | Karma článku: 16.01 | Přečteno: 457 | Diskuse

Šárka Razýmová

Moc máma

Nedávno mi šéfová vyčetla, že jsem “moc máma“. Ten obrat mě zaskočil. Ale protože jsem pracovnice svědomitá a sebereflexe mi není cizí, postavila jsem se tomu čelem a hluboce se nad sebou zamyslela.

19.12.2023 v 10:32 | Karma článku: 37.16 | Přečteno: 5523 | Diskuse

Šárka Razýmová

Doba ohluchlá

Taky vám život přijde čím dál tím hlasitější? Umlčujeme pochybnosti o sobě samých, planeta volá o pomoc, ozývají se stárnoucí klouby a celé davy si na telefonu zamilovaly funkci hlasitého odposlechu. Z toho aby jeden ohluchl.

20.9.2023 v 11:26 | Karma článku: 30.54 | Přečteno: 3203 | Diskuse

Šárka Razýmová

Ňaderná zbraň

Jsou lékařské obory, kde jsou si pacient a lékař prakticky rovni. Třeba psychiatrie, kde oba ví, že mají pravdu. Mnohem víc je ale těch, v nichž se pacient chytá do poněkud nekomfortních diskriminačních pastí.

21.3.2023 v 12:41 | Karma článku: 40.11 | Přečteno: 10777 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 16 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 10.41 | Přečteno: 192 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 15.24 | Přečteno: 330 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 4.98 | Přečteno: 98 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 30.70 | Přečteno: 560 | Diskuse
Počet článků 126 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3523

Srdcem horalka, tělem lyžařka, duší jogínka. Po životní etapě akrobatických karambolů mezi boulemi zakončené slušivým oceněním Kamikadze roku nyní usiluji o titul Matka století.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...